Na co si dát pozor při koupi medu
Na co si dát pozor při koupi medu
Určitě se každému už někdy stalo, že pochyboval o pravosti či kvalitě medu, který si koupil. Tento článek by měl pomoci při rozhodování, zda med koupit, nekoupit nebo reklamovat.
První, co Vás při pohledu na sklenici medu osloví, je vzhled. V obchodech se med nabízí v krásných sklenicích různých tvarů s etiketou plnou zajímavých informací. Spotřebitel by z ní měl hlavně vyčíst druh medu, původ medu, hmotnost a datum spotřeby. Jestliže je med z České republiky, máte jistotu, že med neobsahuje antibiotika. Pakliže je na etiketě napsáno země původu mimo EU, tuto jistotu ztrácíte. V obchodech se nejvíce prodávají medy o hmotnosti 900 g na rozdíl od koupi medu od včelaře, který Vám prodá většinou 1 kg medu. Cena za sklenici tedy může být stejná, ale u včelaře dostanete o 100 g medu navíc. V dnešní době existuje tzv. “Prodej ze dvora“, kdy si zákazník přinese ke včelaři vlastní sklenice a ten mu je naplní medem. Stále jsou velmi oblíbené 720 ml sklenice od okurek. Ty se mohou použít, ale bez víček. Víčka totiž nelze důkladně vymýt a med by získal při použití těchto víček aroma z okurek. Takový med není zkažený, ale je již okurkami načichlý. Proto je potřeba použít vždy víčko nové. Jak jsem se již zmínil, v obchodech jsou sklenice krásné a med je v nich čistý, ale u včelaře může být situace trochu horší. Sklenice si proto důkladně prohlédněte, aby nebyly špinavé nebo v medu neplavaly nečistoty. Pod víčky se ale mohou objevit drobné částečky vosku, které prošly síty. Ty musí ale být menší jak pár desetin milimetrů. Proto při nalezení větších nečistot stojí za úvahu reklamace nebo hledání jiného včelaře. Také je dobré si všimnout, kde včelař med skladuje. Jestliže má med v garáži mezi oleji a barvou nebo zde med dokonce vytáčí, je také lepší se poohlédnout po jiném včelaři.
Často se mě lidé ptají zda med, který je ve sklenici zkrystalizovaný jen z půlky, kdy jedna část je tuhá a zbylá část tekutá, je pravý. Já říkám, že může být, ale jen v případě, že med obsahuje nektar z rostliny, který zkrystalizuje rychle např. řepka a zároveň nektar z rostliny, který zkrystalizuje pomalu např. akát. Bohužel může být také důvod této krystalizace ten, že med byl tepelně upravován nešetrným způsobem. Tím se v něm zničily enzymy a jiné prospěšné látky. Navíc se v takovém medu zvýšila hodnota hydroxymethylfurfuralu (HMF), což je indikační látka nejen určující, zda byl med teplotně zpracován, ale dle její hodnoty můžeme zjistit i stáří medu. Tato látka může být ve vyšších dávkách pro včelu dokonce jedovatá. Další důvod pro nepřirozené zkrystalizování medu je jeho míchání se sirupem vzniklým štěpením škrobu kukuřice nebo třtiny. Tento sirup má tu vlastnost, že nezkrystalizuje. Sklenice tedy obsahuje stále tekutý sirup s trochou medu na dně, který časem začne tuhnout. Takový med bych určitě nekupoval nejen kvůli zdraví, ale i proto, že se sirup dá pořídit za 20 Kč/kg. Vy si pak za 160 Kč odnesete domů něco, co má hodnotu sotva čtvrtinovou.
V severských státech se med prodává hlavně zkrystalizovaný. Jelikož včelí med vždy zkrystalizuje, kupují zákazníci v těchto zemích med zkrystalizovaný a tím mají jistotu, že je pravý.
Dále se mě lidé ptají, co to znamená, když doma otevřou sklenici medu a ucítí z medu takový štiplavý zápach. Na povrchu medu je pak pár milimetrů tlustá vrstva, která je velmi řidká. V takovýchto případech se jedná o zkvašený med, který lze u prodejce reklamovat. Spotřebitel si ale při používání medu musí uvědomit, že med je jako houba, která neustále nasává vlhkost z okolí. Když obsah vody v medu překročí zhruba 21 procent, může v něm začít kvasný proces. Proto je třeba mít sklenici s medem opatřenou víčkem a po použití medu sklenici pevně uzavřít. Nejvíce na zkvašení jsou náchylné pastové ( šlehané ) medy.
Spousta z nás si myslí, že pastový med je falešný. Není to pravda. Tento med se připravuje pouhým mícháním nejčastěji květového medu v době, kdy tento med začíná krystalizovat. Mícháním způsobíme to, že krystaly medu ztratí pravidelný tvar, proto do sebe krystaly nezapadají a med není tak ztuhlý. Takový med je většinou skoro bílý a má sádlovou konzistenci. Každý včelař míchá pastový med jinak. Proto má každý jiné výsledky a těžko se tuhost takového medu reklamuje. Jediné rozumné řešení je najít si jiného včelaře.